Astronomie

Nadřazený článek

Mohl vzniknout život ve vesmíru náhodně? Jaké jsou podmínky vzniku života ?

V roce 1543 polský astronom Mikuláš Koperník způsobil revoluci v chápání vesmíru. Ve své knize De Revolutionibus tvrdil, že země obíhá okolo Slunce. To bylo na tehdejší dobu velmi revoluční pohled. Byl to klíč, který odemknul bránu jednoho z velkých tajemství vesmíru.
Země již nebyla středem vesmíru, jak se do té doby učenci domnívali.

V letech 1921 až 1926 učinil astronom Edwin Hubble další velmi významný objev - odhalil velikost vesmíru. V té době mnoho astronomů věřilo, že naše galaxie představuje konečnou hranici vesmíru, za níž už nic není. Hubble objevil další galaxie, mnohé z nich větší než naše vlastní Mléčná dráha. Důsledkem jeho objevu bylo zjistění, že vesmír se ve skutečnosti skládá z miliard galaxií. Zjistilo se, že naše galaxie není vůbec významná mezi miliadrami dalších.

A co současné poznatky vědy? Jsme jen nevýznamnou planetou nevýznamné galaxie?
Existuje naše země a život na ní bez účelu či významu?

Robert Jastrow tvrdí: Vesmír je osídlen nespočetnými zeměmi a možná i nespočetnými formami života. Existuje v naší galaxii a v celém kosmu hojný počet obyvatelných planet a vyšších forem života?
V kosmu existuje asi jedna miliarda triliónů hvězdých systémů. Takže pokud na naší Sluneční soustavě a na naší planetě zemi není něco velmi zvláštního, pak to, co se děje na naší planetě, se muselo v historii vesmíru stát již mnohokrát.

Vznikl vědní obor astrobiologie, která zkoumá existenci minulých a současných biologických organizmů ve vesmíru. Postupně se definovaly faktory, které musí planeta splňovat, aby byla obyvatelnou pro biologické organizmy. Jedná se o fyzikální zákony, které jsou neměnné a platí pro celý vesmír.

Faktory pro vznik života:

1. faktor - voda v kapalném skupenství
Chemické vlastnosti vody jsou nezbytné pro život na bázi uhlíku. Tyto vlastnosti zahrnují schopnost vody rozpouštět a dopravovat chemické výživné látky nezbytné pro všechny živé organizmy a její nesrovnatelnou kapacitu absorbovat sluneční teplo což je rozhodující proces reguůující teplotu na povrchu Země.

2. faktor - vzdálenost planety od domovské hvězdy
Na tomto faktoru závisí existence vody v kapalném skupenství. Planeta nesmí být příliš žhavá ani chladná - tedy musí mít správnou teplotu pro vodu. Na příliš horkých planetách se voda vypaří, nemůžeme získat kondenzovanou vodu. Na chladných planetách voda zmrzne.
Např. v naší Sluneční soustavě je obyvatelná zóna (správně teplá planeta) úzká - kdyby byla země jen o 5% blíže Slunci, měli bychom na Zemi setrvalý skleníkový efekt s teplotami téměř 500 stupňů Celsia. Naopak, pokud by byla Země asi o 20% dále od Slunce, vytvořila by se v její vysoké atmosféře mračna oxidu uhličitého a tím i led a chlad.

3. faktor - tloušťka zemské kůry a magnetické pole
Pokud by zemská kůra byla podstatně silnější, pak by nemohlo docházet k pohybu tektonických desek. Tl. zemské kůry je cca 6 až 40 kilometrů. Neustálý pohyb desek reguluje vnitřní teplotu planety, reguluje uhlík, mísí chemické prvky nezbytné pro živé organizmy. Hluboko uvnitř Země vytváří pohyb tekutého železa ochranné magnetické pole.
Kdyby naše země byla menší, její magnetické pole by bylo slabší a dovolilo by slunečnímu větru odvát naší atmosféru a Země by se stala mrtvou planetou.

4. faktor - atmosféra
Kyslíko-dusíková atmosféra, kterou má Země, je pro vyšší formy života nezbytná. Atmosféra měří méně jak 1% průměru planety. Skládá se ze směsi dusíku (78%), kyslíku(21%) a oxidu uhličitého(méně než 1%). Atmosféra zajišťuje dobré klima, ochranu před slunečním zářením a správnou kombinaci plynů nezbytných pro existenci kapalné vody a vyšších forem života.

5. faktor - velikost Měsíce
Kdyby neexistoval Měsíc, neexistovali bychom ani my. Měsíc je 4x menší než Země. Jeho přitažlivá síla stabilizuje sklon zemské osy v téměř konstantním úhlu zhruba 23 a půl stupně. To zaručuje pozvolné změny ročních období bez velkých extrémů a tím jediné klima v naší Sluneční soustavě, aby poskytovalo příznivé podmínky pro živé organizmy.

5. faktor - typ hvězdy (Slunce)
Naše Slunce je trpasličí hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu G. Kdyby Slunce bylo méně hmotné (jako 90% hvězd v galaxii), obyvatelná zóna by byla menší. Aby v ní Země mohla být, musela by obíhat blíž své hvězdě. Zde by ale zvýšená gravitace způsobila, že rotace naší planety by byla synchronizovány s orbitou. Zatímco jedna strana Země by pak byla neustále obrácena ke Slunci a vystavena zvýšené radiaci ze slunečních erupcí, odvrácená strana by zůstala zahalena do tmy a věčného chladu a ledu. Tyto podmínky by živé organizmy nedokázaly snést.

6. faktor - správné místo v galaxii
Jsme uprostřed hvězdné obyvatelné zóny jedné hvězdy v planetární soustavě s velkými planetami, které mohou zaštítit ostatní planety před příliš velkým množstvím nárazů komet.

Celkově je těchto faktorů 20, v budoucnu se tyto faktory mohou rozrůst o další.

Obíháme správný druh hvězdy, která není ani příliš chladná ani příliš žhavá. Jsme na planetě, která má měsíc stabilizující zemskou osu. Naše planeta je terestrická, má kůru, která umožňuje pohyb desek, má v nitru dostatečnou teplotu pro magnetické pole, která má atmosféru, má dostatek vody a souše, což umožňuje diverzitu života a aktivní biodiverzitu, .........

Všechny tyto faktory musí být v galaxii splněny ve stejném místě a čase, pokud bychom chtěli planetu se stejnou formou života jako na Zemi.

Zkusme tedy odhadnou pravděpodobnost dosažení této kombinace faktorů, které musí být současně.
Vědci stanovili poměrně konzervativní hodnotu 1/10 pro každý faktor, tedy 1/10 x 1/10 x 1/10 x ....

Výsledné číslo je 1/1.000.000.000.000.000, tedy 10 na -15, což je jedna tisícina bilióntiny.
A právě takové číslo musíte porovnat s 100 miliardami hvězd, které jsou v galaxii. Tyto
pravděpodobnosti promlouvají svou nominální hodnotou. Matematicky vyjádřeno to tedy znamená, že je to velmi nepravděpodobné, aby se to stalo v naší galaxii.

Můžeme tedy dojít k závěru, že naše planeta je naprosto výjimečná !!

Může tedy vzniknou náhodně život na planetě?

Relativně jednoduché formy mikrobiálního života by bylo možné nalézt, ale nalézt planety, které umožňují vyšší formy života, je velmi obtížné. Celý vermír je vůči životu nepřátelský. Pokud porovnáme veškerá známá místa ve vesmíru, žádné z nich není srovnatelné se Zemí.Země je jeden velký organizmus - jednotlivé systémy na sebe působí tak, že to dovoluje zvířatům přežít.

Mohlo tedy to vše vzniknou jen náhodou ? Když se podíváme na tisíce planet, pouze velmi malý zlomek z nich bude opravdu podobný Zemi.
Země je výjimečná planeta.
Je možno oponovat tím, že i když planety v naší galaxii podmínky nesplní, existuje ještě možná více než 100 miliard galaxií v pozorovatelném vesmíru.



















  • 11.05.2007 01.05
  • kategorie stálé články
  • přečteno 1059x

Žádné komentáře

Nový komentář





Musíte přepsat čtyři číslice, která se zobrazují na obrázku, do kolonky níže. Pokud nemůžete kód přečíst, obnovte si stránku (např. tlačítkem F5).
Ověřující kód


Upozornění: pokud nevíte jak formátovat text, přečtěte si článek Přispívání do komentářů, diskusí a návštěvních knih. Povolené jsou párové tagy <b>, <i>, <a>, <cite>, <var>.